ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO PROVÁDĚNÍ NUCENÉ DRAŽBY, HLAVA III

HLAVA III

ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO PROVÁDĚNÍ NUCENÉ DRAŽBY

§ 32

Nucená dražba

(1) Nucenou dražbou je veřejná dražba, u které je navrhovatelem dražební věřitel.

(2) Dražebním věřitelem se rozumí osoba, jejíž pohledávka je zajištěna zadržovacím nebo zástavním právem k předmětu nucené dražby.

(3) Navrhovatelem nucené dražby může být pouze ten dražební věřitel, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon (dále jen "titul pro výkon rozhodnutí").

(4) Udělením příklepu při nucené dražbě nelze uzavřít smlouvu o budoucí kupní smlouvě.

(5) Při nucené dražbě nelze postupovat podle § 21.

(6) K provedení nucené dražby musí mít dražebník státní povolení podle živnostenského zákona (dále jen "koncese").

§ 33

Další podmínky udělení koncese pro provádění nucených dražeb

(1) K žádosti o koncesi pro provádění nucených dražeb žadatel připojí kromě dokumentů požadovaných živnostenským zákonem také

a) kopii smlouvy o pojištění odpovědnosti žadatele, pojistné podmínky a doklad o zaplacení pojistného a

b) základní pravidla postupu dražebníka při výkonu dražební činnosti, v nichž žadatel popíše, jakým způsobem bude zajišťovat provedení nucené dražby tak, aby chránil zájmy navrhovatele, účastníků nucené dražby a dalších osob, jejichž práva mohou být nucenou dražbou dotčena.

(2) Pro vydání koncese k provádění nucených dražeb je nutné souhlasné stanovisko ministerstva.

(3) Pokud není žadatel pojištěn podle § 5, smlouva o pojištění odpovědnosti nesplňuje podmínku podle § 34 nebo pokud žadatel neprokáže, že má předpoklady zajistit provedení nucené dražby podle odstavce 1 písm. b), vydá ministerstvo nesouhlasné stanovisko.

§ 34

Pojištění odpovědnosti

Ujednaná výše limitu pojistného plnění pro případ vzniku povinnosti dražebníka nahradit škodu způsobenou v souvislosti s prováděním nucené dražby musí činit nejméně 5 000 000 Kč na každou pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně 10 000 000 Kč.

§ 35

Doručování

Písemnosti se doručují prokazatelným způsobem do vlastních rukou osoby, které jsou tyto písemnosti určeny.

§ 36

Vyloučení dražebníka z provádění nucené dražby

(1) Dražebník a navrhovatel nesmí být toutéž osobou.

(2) Dražebník a navrhovatel nesmí být vzájemně osobami blízkými anebo osobami v základním pracovněprávním vztahu nebo obdobném právním vztahu.

(3) Dražebník a navrhovatel nesmí být vůči sobě ve vztahu

a) společníka nebo člena právnické osoby a této právnické osoby,

b) tichého společníka a podnikatele,

c) osob jednajících ve shodě, osoby ovládající a ovládané anebo osob ovládaných stejnou ovládající osobou, nebo

d) člena statutárního, kontrolního nebo jiného obdobného orgánu právnické osoby a této právnické osoby nebo zástupce právnické osoby v takovém orgánu jiné právnické osoby a této jiné právnické osoby.

§ 37

Právo dražebníka na informace o předmětu nucené dražby

(1) Dražebník je při přípravě nucené dražby oprávněn nahlížet do spisů a dalších dokladů orgánů veřejné moci a do spisů soudu, rozhodčího soudu nebo rozhodce týkajících se předmětu nucené dražby ve stejném rozsahu jako vlastník, jakož i do listin týkajících se předmětu nucené dražby v držení vlastníka a pořizovat si z nich kopie a výpisy. Vlastník je povinen poskytnout dražebníkovi k tomuto účelu nezbytnou součinnost.

(2) Dražebník své oprávnění podle odstavce 1 prokáže smlouvou o provedení nucené dražby nebo potvrzením o uzavření této smlouvy s úředně ověřenými podpisy navrhovatele a dražebníka.

(3) Vlastník, jakož i ten, kdo má jakékoli právo k předmětu nucené dražby, má povinnost po předložení smlouvy o provedení nucené dražby nebo potvrzení o uzavření této smlouvy s úředně ověřenými podpisy navrhovatele a dražebníka bez zbytečného odkladu sdělit dražebníkovi na jeho žádost veškeré informace, které jsou mu známy o stavu předmětu nucené dražby, jakož i o právech s předmětem dražby spojených a závadách na něm váznoucích.

§ 38

Náklady nucené dražby a odměna dražebníka

(1) Náklady na přípravu a provedení nucené dražby musejí být vynaloženy účelně a nesmějí být nepřiměřené vzhledem k obvyklé ceně předmětu nucené dražby. Náklady se hradí z ceny dosažené vydražením.

(2) Odměna dražebníka se hradí z ceny dosažené vydražením po vypořádání nákladů nucené dražby.

(3) Ujednaná výše odměny dražebníka bez daně z přidané hodnoty může činit pro cenu dosaženou vydražením

a) do 1 000 000 Kč nejvýše 5 % z ceny dosažené vydražením,

b) v rozmezí 1 000 000 Kč až 5 000 000 Kč nejvýše 50 000 Kč zvýšených o 4 % z částky přesahující 1 000 000 Kč,

c) v rozmezí 5 000 000 Kč až 10 000 000 Kč nejvýše 210 000 Kč zvýšených o 3 % z částky přesahující 5 000 000 Kč,

d) v rozmezí 10 000 000 Kč až 50 000 000 Kč nejvýše 360 000 Kč zvýšených o 2 % z částky přesahující 10 000 000 Kč,

e) nad 50 000 000 Kč nejvýše 1 160 000 Kč zvýšených o 1% z částky přesahující 50 000 000Kč.

(4) Odměna podle odstavce 3 činí nejméně 5 000 Kč.

(5) Nebude-li předmět nucené dražby vydražen nebo nestačí-li cena dosažená vydražením na úhradu nákladů nucené dražby nebo na úhradu odměny dražebníka, uhradí náklady nucené dražby nebo odměnu dražebníka anebo jejich zbývající část navrhovatel, není-li ve smlouvě o provedení nucené dražby ujednáno, že v takovém případě nese náklady nucené dražby dražebník nebo že dražebník nemá na úhradu odměny nebo její zbývající části právo.

(6) Náklady, které vznikly dražebníkovi, aniž k nucené dražbě došlo, uhradí navrhovatel, není-li ve smlouvě o provedení nucené dražby ujednáno, že tyto náklady nese dražebník. Navrhovatel tyto náklady nehradí, nedošlo-li k nucené dražbě z důvodů na straně dražebníka.

§ 39

Smlouva o provedení nucené dražby

(1) Smlouva o provedení nucené dražby obsahuje také

a) označení vlastníka,

b) označení titulu pro výkon rozhodnutí a

c) odměnu dražebníka nebo způsob jejího určení.

(2) Smlouva o provedení nucené dražby nesmí obsahovat jiné ujednání kupní smlouvy, která má být příklepem uzavřena, podle § 13 odst. 1 písm. k).

(3) Podpisy navrhovatele a dražebníka na smlouvě o provedení nucené dražby musejí být úředně ověřeny.

(4) Vyvolávací cena movité věci musí činit nejméně třetinu její obvyklé ceny. Vyvolávací cena nemovité věci musí činit nejméně dvě třetiny její obvyklé ceny. Vyvolávací cenu nelze snížit.

(5) Smlouva o provedení nucené dražby musí obsahovat také označení dlužníka a její přílohou musí být originál nebo úředně ověřená kopie listiny dokládající vykonatelnost práva dražebního věřitele, listiny dokládající zajištění pohledávky zástavním právem k předmětu nucené dražby a dále listiny dokládající vznik pohledávky a její splatnost, nevyplývají- li tyto skutečnosti již z listiny dokládající vykonatelnost práva dražebního věřitele.

(6) Je-li uzavřeno více smluv o provedení nucené dražby téhož předmětu nucené dražby a nelze- li podle jiného právního předpisu určit, která nucená dražba se má provést, provede se nucená dražba na základě nejdříve účinné smlouvy o provedení nucené dražby. Nebude-li možno zjistit, která ze smluv o provedení nucené dražby byla dříve účinná, a nedojde- li k dohodě navrhovatelů, nelze nucenou dražbu provést.

§ 40

Oznámení o uzavření smlouvy o provedení nucené dražby

(1) Dražebník zašle oznámení o uzavření smlouvy o provedení nucené dražby do 10 pracovních dnů ode dne jejího uzavření vlastníkovi, dlužníkovi a dražebnímu věřiteli vyjma navrhovatele.

(2) Je-li předmětem nucené dražby nemovitá věc, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, zašle dražebník toto oznámení ve lhůtě podle odstavce 1 také příslušnému katastrálnímu úřadu k zápisu poznámky o uzavření smlouvy o provedení nucené dražby.

(3) Oznámení o uzavření smlouvy o provedení nucené dražby musí obsahovat

a) označení dražebníka, navrhovatele a předmětu nucené dražby a

b) označení titulu pro výkon rozhodnutí.

(4) Od okamžiku, kdy bylo vlastníku doručeno oznámení o uzavření smlouvy o provedení nucené dražby, vlastník nesmí předmět nucené dražby zcizit, zatížit nebo činit jiná právní jednání týkající se předmětu nucené dražby, jimiž by vznikly ve vztahu k předmětu nucené dražby nové dluhy nebo závady snižující jeho hodnotu nebo omezující možnost nakládat s předmětem nucené dražby.

(5) Podle odstavce 4 se nepostupuje, nebyl-li předmět nucené dražby vydražen nebo neuhradil-li vydražitel ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením a nekoná-li se opakovaná nucená dražba, upustil-li dražebník od nucené dražby, neprovedl-li dražebník nucenou dražbu pro překážky podle § 47 odst. 1 nebo bylo-li rozhodnuto o neplatnosti smlouvy uzavřené příklepem. Uvedené skutečnosti oznámí dražebník bez zbytečného odkladu vlastníkovi.

(6) Je-li předmětem nucené dražby nemovitá věc, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, a nebyla-li vydražena nebo nebyla-li zaplacena cena dosažená vydražením a nekoná-li se opakovaná nucená dražba, upustil-li dražebník od nucené dražby nebo neprovedl-li dražebník nucenou dražbu pro překážky podle § 47 odst. 1, oznámí to dražebník bez zbytečného odkladu příslušnému katastrálnímu úřadu k výmazu poznámky o uzavření

smlouvy o provedení nucené dražby.

§ 41

Ocenění předmětu nucené dražby

(1) Dražebník zajistí ocenění předmětu nucené dražby obvyklou cenou, v níž budou zohledněny i práva s předmětem dražby spojená a závady na něm váznoucí, pokud ovlivňují hodnotu předmětu nucené dražby, včetně závad, které v důsledku převodu vlastnického práva nezaniknou. Ocenění nesmí být v den konání nucené dražby starší 9 měsíců. Pokud se hodnota předmětu nucené dražby do dne konání nucené dražby podstatně změní, dražebník zajistí nové ocenění. Je-li předmětem nucené dražby nemovitá věc, musí být obvyklá cena předmětu nucené dražby stanovena znaleckým posudkem.

(2) Vlastník nebo osoba, která má předmět nucené dražby u sebe, jsou povinni po předchozí výzvě umožnit provedení prohlídky za účelem ocenění předmětu nucené dražby. Datum a čas zahájení prohlídky musejí být ve výzvě stanoveny s přihlédnutím k charakteru předmětu nucené dražby. U nemovité věci se prohlídka koná nejdříve 3 týdny po odeslání výzvy.

(3) Pokud vlastník nebo jiná osoba, která má předmět nucené dražby u sebe, neumožní ocenění provést, lze jej provést na základě údajů, které jsou veřejně dostupné nebo které jsou dražebníkovi k dispozici.

§ 42

Prohlídka předmětu nucené dražby

(1) Před zahájením nucené dražby musí dražebník zajistit alespoň jednu prohlídku předmětu nucené dražby. Je-li to vzhledem k povaze předmětu nucené dražby zjevně neúčelné, lze prohlídku nahradit obrazovým záznamem.

(2) Místo, datum a čas prohlídky musejí být uvedeny v dražební vyhlášce nucené dražby. Je-li prohlídka nahrazena obrazovým záznamem předmětu nucené dražby, musí být tento obrazový záznam součástí dražební vyhlášky nucené dražby nebo v ní musí být uveden odkaz na internetové stránky, kde se lze s tímto obrazovým záznamem bezplatně seznámit.

(3) Místo, datum a čas prohlídky předmětu nucené dražby dražebník stanoví s ohledem na to, kde se předmět nucené dražby nachází. Podmínkou účasti na prohlídce předmětu nucené dražby může být jen prokázání totožnosti; tím nejsou dotčeny podmínky spojené s ochranou života nebo zdraví ani povinnosti stanovené jiným právním předpisem včetně uložené povinnosti mlčenlivosti nebo ochrana obchodního tajemství.

(4) Pokud vlastník nebo jiná osoba, která má předmět nucené dražby u sebe, neumožní řádnou prohlídku předmětu nucené dražby, bude prohlídka provedena v rámci možností.

§ 43

Účast v nucené dražbě

Účastníkem nucené dražby nesmí být také

a) navrhovatel nucené dražby,

b) dlužník,

c) osoba, která ve stanovené lhůtě neuhradila cenu dosaženou vydražením v předchozí nucené dražbě téhož předmětu dražby u téhož dražebníka, a

d) osoba, mezi níž a některou z osob podle písmen a) až c) je vztah

1. manželů,

2. společníka nebo člena právnické osoby a této právnické osoby,

3. tichého společníka a podnikatele,

4. člena statutárního, kontrolního nebo jiného obdobného orgánu právnické osoby a této právnické osoby nebo zástupce právnické osoby v takovém orgánu jiné právnické osoby a této jiné právnické osoby, nebo

5. osob jednajících ve shodě, osoby ovládající a ovládané nebo osob ovládaných stejnou ovládající osobou.

§ 44

Dražební vyhláška nucené dražby

(1) Dražební vyhláška nucené dražby obsahuje také

a) údaj o tom, že jde o nucenou dražbu, a jde-li o opakovanou nucenou dražbu, i tento údaj,

b) označení vlastníka,

c) označení titulu pro výkon rozhodnutí,

d) obvyklou cenu předmětu nucené dražby,

e) upozornění, že dražební věřitelé mohou u dražebníka přihlásit stanoveným způsobem své pohledávky, a

f) výčet řádně doložených přihlášených pohledávek dražebních věřitelů.

(2) Dražebník zajistí uveřejnění dražební vyhlášky v centrální evidenci tak, aby v ní byla uveřejněna alespoň po dobu 30 dnů přede dnem zahájení nucené dražby. Dražebník v této lhůtě uveřejní dražební vyhlášku na místě veřejnosti snadno dostupném, zejména na internetu, a v případě elektronické dražby vždy na internetové adrese, kde bude nucená dražba probíhat. Pro předměty nucené dražby podléhající rychlé zkáze může dražebník lhůtu pro uveřejnění dražební vyhlášky přiměřeně zkrátit.

(3) Nejpozději 30 dnů přede dnem zahájení nucené dražby zašle dražebník dražební vyhlášku nucené dražby

a) navrhovateli a ostatním dražebním věřitelům,

b) vlastníkovi,

c) dlužníkovi,

d) osobě, která má k předmětu nucené dražby právo zapsané ve veřejném seznamu nebo v listinách osvědčujících vlastnické právo k předmětu nucené dražby nezbytných k nakládání s ním,

e) obci, v jejímž správním obvodu se předmět nucené dražby nachází, s žádostí o uveřejnění dražební vyhlášky nucené dražby na úřední desce, je-li předmětem nucené dražby nemovitá věc,

f) orgánu státu vykonávajícímu práva zakladatele, zřizovatele, společníka nebo člena právnické osoby nebo územnímu samosprávnému celku, je-li předmětem nucené dražby majetek právnické osoby, jejímž zakladatelem, zřizovatelem, společníkem nebo členem je stát nebo územní samosprávný celek,

g) finančnímu úřadu a celnímu úřadu jako správcům daně, v jejichž obvodu územní působnosti je místo pobytu nebo sídlo vlastníka, jinak Generálnímu finančnímu ředitelství a Generálnímu ředitelství cel,

h) finančnímu úřadu, v jehož obvodu územní působnosti se nachází nemovitá věc, která je předmětem nucené dražby,

i) České správě sociálního zabezpečení a

j) zdravotní pojišťovně vlastníka, a pokud mu není známa, Všeobecné zdravotní pojišťovně.

(4) Dražebník upraví výčet řádně doložených přihlášených pohledávek dražebních věřitelů dodatkem připojeným k uveřejněné dražební vyhlášce nucené dražby bez zbytečného odkladu poté, co byla pohledávka přihlášena a řádně doložena, nebo poté, co se dozvěděl o změně v rozsahu přihlášené pohledávky dražebního věřitele nebo v osobě přihlášeného dražebního věřitele.

(5) Dojde-li ke změně v osobě vlastníka, je dražebník povinen informovat o této změně dodatkem připojeným k uveřejněné dražební vyhlášce nucené dražby bez zbytečného odkladu poté, co se o změně dozvěděl, a zaslat dražební vyhlášku včetně všech jejích dodatků osobám a orgánům podle odstavce 3 písm. g) až j).

§ 45

Přihlášení pohledávek

(1) Dražební věřitel je oprávněn přihlásit u dražebníka pohledávku nejpozději do 5 pracovních dnů přede dnem zahájení nucené dražby. Je-li dražební vyhláška nucené dražby předmětu podléhajícího rychlé zkáze uveřejněna po dobu kratší než 30 dnů, je dražební věřitel oprávněn přihlásit pohledávku nejpozději do uplynutí poloviny doby, po kterou je dražební vyhláška nucené dražby uveřejněna.

(2) Pro účely přihlášení pohledávek se za dražebního věřitele považuje také osoba odpovědná za správu domu a pozemku ve věci pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, je-li předmětem nucené dražby tato jednotka.

(3) Dražební věřitel v přihlášce vyčíslí pohledávku včetně příslušenství ke dni konání nucené dražby a doloží její vznik, výši a zajištění právem k předmětu nucené dražby a popřípadě pořadí zástavního práva listinami v originále nebo v úředně ověřeném opise; v případě pohledávky související se správou domu a pozemku osoba odpovědná za správu domu a pozemku doloží vznik a výši pohledávky listinami v originále nebo v úředně ověřeném opise a dále uplatnění pohledávky u soudu žalobou podle části třetí občanského soudního řádu. Podpis dražebního věřitele na přihlášce pohledávky musí být úředně ověřen.

(4) Nebyla-li přihlášená pohledávka řádně do ložena, dražebník o této skutečnosti dražebního věřitele vyrozumí. Dražební věřitel je povinen na žádost dražebníka poskytnout potřebnou součinnost ke zjištění pravosti, výše a zajištění své pohledávky.

(5) Dražební věřitel je povinen bez zbytečného odkladu oznámit dražebníkovi změny týkající se přihlášené pohledávky, ke kterým došlo po jejím přihlášení.

§ 46

Upuštění od nucené dražby

Dražebník upustí od nucené dražby nejpozději do jejího zahájení také na základě písemné žádosti zástavce, dlužníka nebo vlastníka, bude-li dražebníkovi současně doloženo, že zanikl dluh zajištěný zástavním právem nebo zadržovacím právem k předmětu nucené dražby nebo toto zástavní nebo zadržovací právo zaniklo jiným způsobem.

§ 47

Překážky v konání nucené dražby

(1) Dražebník nucenou dražbu neprovede a již započatou nucenou dražbu neprodleně ukončí, jestliže

a) vyjde najevo, že smlouva o provedení nucené dražby byla uzavřena s osobou, která k tomu nebyla nebo není oprávněna,

b) zde není platná smlouva o provedení nucené dražby nebo nelze podle podmínek ujednaných ve smlouvě o provedení nucené dražby nucenou dražbu provést,

c) byl nařízen výkon rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy prodejem nebo správou předmětu nucené dražby nebo jeho části nebo vydán soudním exekutorem nebo správcem daně exekuční příkaz k prodeji nebo správě předmětu nucené dražby nebo jeho části,

d) byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna vyhláška, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek vlastníka, a trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nebo byl předmět nucené dražby nebo jeho část zahrnut do majetkové podstaty podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení,

e) vyjde najevo, že provedení nucené dražby brání rozhodnutí orgánu veřejné moci o předběžném opatření, jiné rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo podání žaloby na vyslovení nepřípustnosti prodeje zástavy,

f) došlo po uzavření smlouvy o provedení nucené dražby k zániku nebo takovému poškození předmětu nucené dražby, v jehož důsledku hodnota předmětu nucené dražby nepokryje náklady nucené dražby, nebo

g) vyjde najevo, že by provedením nucené dražby došlo k jinému porušení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu.

(2) Dražebník je povinen vyrozumět bez zbytečného odkladu navrhovatele, vlastníka a dlužníka o neprovedení nebo ukončení nucené dražby podle odstavce 1 a o důvodu jejího neprovedení nebo ukončení. Současně údaje o těchto skutečnostech dražebník oznámí způsobem, kterým se uveřejňuje dražební vyhláška nucené dražby.

(3) Ustanovení § 15 se pro nucenou dražbu nepoužije.

§ 48

Žaloba na určení nepřípustnosti prodeje předmětu nucené dražby

(1) Ten, kdo tvrdí, že prodej předmětu nucené dražby v nucené dražbě není přípustný, musí své právo uplatnit žalobou u soudu podanou proti dražebnímu věřiteli a dražebníkovi na určení nepřípustnosti prodeje předmětu nucené dražby.

(2) Žalobu na určení nepřípustnosti prodeje předmětu nucené dražby lze podat nejpozději 5 pracovních dnů přede dnem zahájení nucené dražby.

(3) Je-li ve lhůtě podle odstavce 2 podána žaloba na určení nepřípustnosti prodeje předmětu nucené dražby, lze nucenou dražbu provést až poté, kdy bylo o této žalobě pravomocně rozhodnuto.

§ 49

Osvědčení průběhu nucené dražby

Pokud vyvolávací cena přesahuje 2 500 000 Kč, musí být průběh nucené dražby osvědčen notářským zápisem. Účast notáře k osvědčení průběhu nucené dražby zajistí dražebník.

§ 50

Opakovaná nucená dražba

(1) Opakovaná nucená dražba je dražba téhož předmětu nucené dražby u téhož dražebníka následující po nucené dražbě, v níž nebyl udělen příklep nebo v níž nebyla uhrazena cena dosažená vydražením.

(2) Vyvolávací cena u opakované nucené dražby činí nejméně 70 % vyvolávací ceny předchozí nucené dražby.

(3) Dražebník nemusí zajišťovat nové ocenění předmětu nucené dražby, pokud se hodnota předmětu nucené dražby podstatně nezměnila a pokud má k dispozici ocenění, které není starší 1 roku před konáním opakované nucené dražby.

§ 51

Úhrada ceny dosažené vydražením

(1) Lhůta pro úhradu ceny dosažené vydražením nesmí být kratší než 30 dnů a delší než 90 dnů ode dne ukončení nucené dražby. Pokud byla stanovena lhůta pro úhradu ceny dosažené vydražením kratší než 30 dnů, činí tato lhůta 30 dnů. Pokud byla stanovena lhůta pro úhradu ceny dosažené vydražením delší než 90 dnů, činí tato lhůta 90 dnů.

(2) Vydražitel uhradí cenu dosaženou vydražením vždy dražebníkovi.

§ 52

Odevzdání předmětu nucené dražby

(1) Předchozí vlastník odevzdá vydražiteli předmět nucené dražby, jakož i doklady, které se k předmětu nucené dražby vztahují, na základě předložení potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem a prokázání totožnosti vydražitele. Je-li předmětem nucené dražby nemovitá věc, předá ji předchozí vlastník vydražiteli po zápisu změny vlastnického práva k nemovité věci v katastru nemovitostí.

(2) Dražebník je povinen sepsat protokol o odevzdání předmětu nucené dražby; v protokolu uvede kromě označení předchozího vlastníka, dražebníka, vydražitele a předmětu nucené dražby zejména podrobný popis stavu, v němž se předmět nucené dražby včetně příslušenství při odevzdání nachází, a popis práv s předmětem dražby spojených a závad na něm váznoucích.

(3) Protokol o odevzdání předmětu nucené dražby podepíší dražebník, vydražitel a předchozí vlastník; odmítne-li předchozí vlastník protokol podepsat, dražebník tuto skutečnost uvede v protokolu. Předchozí vlastník obdrží 1 stejnopis protokolu a vydražitel obdrží 2 stejnopisy.

(4) Má-li předmět nucené dražby ve své moci třetí osoba, vykoná povinnosti předchozího vlastníka podle odstavců 1 až 3.

§ 53

Rozvrh a uspokojení pohledávek

(1) Dražebník po vypořádání nákladů nucené dražby a odměny dražebníka rozvrhne cenu dosaženou vydražením na uspokojení pohledávek přihlášených a řádně doložených dražebními věřiteli postupně podle těchto skupin:

a) pohledávky zajištěné zadržovacím právem,

b) pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky do výše jedné desetiny ceny dosažené vydražením,

c) pohledávky z hypotečních úvěrů nebo části těchto pohledávek sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů,

d) ostatní pohledávky zajištěné zástavním právem k předmětu nucené dražby.

(2) Nelze-li plně uspokojit všechny pohledávky zajištěné zástavním právem patřící do stejné skupiny podle odstavce 1, uspokojí se podle pořadí zástavního práva.

(3) Nesplatné pohledávky se považují při uspokojování pohledávek za splatné.

(4) Dražebník předá částky odpovídající výši uspokojených pohledávek dražebním věřitelům ve lhůtě 10 dnů od úhrady ceny dosažené vydražením. Nabývá-li se vlastnické právo k předmětu nucené dražby zápisem do veřejného seznamu, dražebník předá tyto částky dražebním věřitelům ve lhůtě 10 dnů od zápisu vlastnického práva k předmětu nucené dražby do takového seznamu ve prospěch vydražitele.

(5) Částku zbývající po uspokojení pohledávek předá dražebník předchozímu vlastníkovi ve lhůtě 10 dnů od úhrady ceny dosažené vydražením. Nabývá- li se vlastnické právo k předmětu nucené dražby zápisem do veřejného seznamu, dražebník předá tuto částku předchozímu vlastníkovi ve lhůtě 10 dnů od zápisu vlastnického práva k předmětu nucené dražby do takového seznamu ve prospěch vydražitele.

(6) Není-li možné částky podle odstavce 4 nebo 5 předat dražebnímu věřiteli nebo předchozímu vlastníkovi, složí je dražebník do soudní úschovy.

(7) Do doby skončení řízení o zaplacení pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, pokud tato pohledávka byla uplatněna žalobou u soudu podle části třetí občanského soudního řádu, postupuje dražebník obdobně podle odstavce 6.

§ 54

Protokol o uspokojení pohledávek

(1) O uspokojení pohledávek vyhotoví dražebník bez zbytečného odkladu protokol.

(2) V protokolu o uspokojení pohledávek dražebník uvede

a) místo, datum a čas konání nucené dražby,

b) označení předmětu nucené dražby,

c) označení dražebníka, navrhovatele a vydražitele,

d) označení předchozího vlastníka a dlužníka,

e) cenu dosaženou vydražením, vypořádání nákladů nucené dražby a odměny dražebníka,

f) řádně doložené přihlášené pohledávky včetně jejich výše a částky, v jakých byly uspokojeny, a

g) přihlášené pohledávky, které nebyly co do vzniku, výše nebo zajištění právem k předmětu nucené dražby řádně doloženy.

(3) Protokol o uspokojení pohledávek dražebník zašle do 5 pracovních dnů od jeho vyhotovení navrhovateli, dražebnímu věřiteli, který přihlásil svou pohledávku, dlužníkovi a předchozímu vlastníkovi.

§ 55

Zástavní práva

(1) Zástavní právo zajišťující řádně doloženou přihlášenou pohledávku, které je první v pořadí, jakož i všechna následující zástavní práva k předmětu nucené dražby zanikají převodem vlastnického práva k předmětu nucené dražby; to platí i o právech vyplývajících z ujednání o zákazu zcizení a zákazu zatížení předmětu nucené dražby.

(2) Zástavní práva k předmětu nucené dražby, která svým pořadím předcházejí zástavnímu právu zajišťujícímu řádně doloženou přihlášenou pohledávku, které je první v pořadí, převodem vlastnického práva k předmětu nucené dražby nezanikají; to platí i o právech vyplývajících z ujednání o zákazu zcizení a zákazu zatížení předmětu nucené dražby.

§ 56

Neplatnost kupní smlouvy uzavřené příklepem

Soud rozhodne o neplatnosti kupní smlouvy uzavřené příklepem v nucené dražbě pouze na základě žaloby dlužníka, předchozího vlastníka, zástavce, dražebního věřitele, účastníka nucené dražby, předkupníka, osoby, na jejíž návrh bylo zakázáno s předmětem nucené dražby nakládat, nebo navrhovatele, do jejichž práv bylo provedením nucené dražby podstatným způsobem zasaženo.

§ 57

Práva z vadného plnění

Vydražitel nemá práva z vadného plnění.

§ 58

Zvláštní ustanovení o náhradě škody

(1) Dražební věřitel nahradí škodu, která vznikla neoprávněným přihlášením pohledávky dražebním věřitelem; této odpovědnosti se zprostí, prokáželi, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. Neoprávněným přihlášením pohledávky se zejména rozumí přihlášení pohledávky osobou, která k jejímu přihlášení nebyla podle tohoto zákona oprávněna nebo přihlásila pohledávku v rozporu s tímto zákonem.

(2) Neoznámí-li dražební věřitel bez zbytečného odkladu dražebníkovi změny týkající se přihlášené pohledávky, ke kterým došlo po jejím přihlášení, nahradí škodu tím způsobenou.

Zpět na obsah zákona